Na kolik foukat?

Následujících pár řádků věnujeme těm, kdo mají horské kolo (mtb, trekové) s dušovými plášti (tzn. uvnitř pneumatiky se nachází duše) a vůbec netuší, na jaký tlak hustit a co vyšší či nižší tlak s kolem provede. Silniční kola budou mít tlaky obecně vyšší, než zde zmiňované. Bezduše se budou pohybovat spíše na nižších tlacích zde zmíněných.

Manometr (tlakoměr) na pumpě ukazuje tlak v jednotkách p.s.i. a/nebo bar. My se vždy budeme pohybovat v rozmezí 21 – 36 p.s.i. (1,5 – 2,5 bar). Podle povrchu tlak trochu přidáme, nebo ubereme, ale změny budou v řádu desetin baru. Údaje od výrobce uvedené na plášti mají spíše orientační charakter a neodpovídají skutečně vhodným tlakům; pouze opravdu těžkým jezdcům bychom doporučili nepřekračovat minimální hodnotu udanou výrobcem.

 

Obecně platí toto:

• těžší jezdec = vyšší tlak v pneu (do váhy jezdce spadá i váha případných zavazadel)
• pevnější povrch = vyšší tlak v pneu (na asfaltky můžeme fouknout o pár p.s.i. více, než do lesa).

* Pro ilustraci: ja vážím okolo 80kg s výbavou a foukám na 2.0bar vzadu a 1.8bar vepředu – tedy někde uprostřed zmíněného rozpětí.

 

Přednosti:

Nižší tlak (21 – 29 p.s.i. / 1,5 – 2,0 bar) zlepší přilnavost kol k terénu. Měkčí pneu se lépe “přilepí” k nerovnostem v terénu jako jsou kořeny, kameny apod. Jízda v terénu bude též pohodlnější, jelikož pojedeme po měkčím “polštáři”.

Vyšší tlak (29 – 36 p.s.i. / 2,0 – 2,5 bar) sníží riziko procvaknutí (píchnutí) duše. Teorie o nižším valivém odporu vyšších tlaků je ale dnes již dost překonaná a vyvrácená.

 

Nevýhody:

Čím vyšší tlak, tím méně pohodlné kolo bude. Kolo bude na nerovnostech a v terénu více poskakovat a bude hůře ovladatelné. Se vzrůstajícím tlakem ztrácíme některé charakteristiky pláště jako jsou trakce, přilnavost k terénu apod. Především dražší pláště tedy není radno foukat “natvrdo”.

Nevýhodou hodně nízkých tlaků je zase vyšší riziko procvaknutí (propíchnutí) pláště a duše. V extrémním případě (pod 20 p.s.i. / 1,4 bar) pak můžeme nedostatečně nafouklý plášť z kola strhnout pryč během agresivní jízdy v terénu.

 

Závěrem:

Výsledný tlak, na který kolo nafoukáme, závisí na 3 faktorech – povrchu (terénu), typu pláště (některé se lépe chovají při nižším tlaku a naopak) a váze jezdce a vybavení (těžší jezdec bude na stejnou vyjížďku foukat maličko více, než jezdec lehčí; podobně pokud pojedeme na víkend s 15 kilovým batohem, pár p.s.i. do plášťů přidáme oproti svému běžnému tlaku). Důležité je pochopit tuto přímou úměru a trochu experimentovat; po pár vyjížďkách si najdeme tu správnou hodnotu tlaku pro naše ježdění.

Pamatujme: do zpevněného terénu (asfaltky, lesní silnice a cesty) zvolíme tlak spíše vyšší a do nezpevněného terénu (lesní stezky, traily, kameny, kořeny) zase tlak nižší. Vždy bychom měli zůstat v rozmezí 21 – 36 p.s.i. (1,5 – 2,5 bar).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *